Vznik mé chovatelské stanice jsem popisovala na stránkách www.tibetskanoc.estranky.cz  ale díky jejich zablokování se k nim už bohužel nedostane nikdo,leda bych zaplaila 1800.- Kč,ale na to bych potřebovala sponzora,takže to zkouším nyní na tomto webu.

O chovatelské stanici jsem vůbec neuvažovala,ani o chovu čínského chocholatého psa,páč to byl pro mne jen obyčejný ořech a nemohl by se rovnat německému ovčákovi,které jsem do této doby vychovávala a cvičila. Jenže všechno se jednoho dne uplně obrátilo.

Byla jsem pozvána na návštěvu k mé kamarádce,která měla pro mne překvapení.Věděla jsem,že chová číňánky,ale netušila jsem,že se rozrostla jednoho dne o další dva.Tedy dvě,fenky,blondýnky,matka  s dcerunkou.Ano,jak už asi všichni víte,páč mi znáte,jednalo se o Aglayu Zvoneček a její dceru .Obě měly v tu dobu šílaná jména,tak jsme je přejmenovaly na Sunny (Aglaya) a Sárynka.Jenže háček byl v tom,že kamarádka si jela na inzerát pouze pro jednu fenku,ale majitelka se potřebovala zbavit obou,tak ji šupla do auta obě fenky,prý jsou na sebe zvyklé a kdesi cosi.No a co teď ?Čtyři hafany  by prý nezvládla a Sannynku chtěla dát pryč.Myslím,že to byla kupodivu láska na první pohled,no...možná na druhý,pčeci to jen nebyl ovčák :) .Poprvé jsem si ji phladila,pochovala ji a věděla jsem,že ji nikdy neopustím.V tu dobu byla pro mne vším,rozmazlovala jsem si ji a začala se víc zajímat o její minulosti a tímto bych chtěla poděkovat všem,teří mi pomohli.Hlavně Romance Maškové z Dobřan děkuji,moc děkuji!

Průběh zjišťování nebyl pro mne dobrý a ani pro Sannynku.Zjistila jsem ,tedy pan veterinář Benda,specialista na srdíčka,že má Sannynka nemocné srdíčko a s tím i komplikace,které k tomuto onemocnění patří.Když jsem s ni tenkrát jela na pohotovost,myslela jsem si ,že tam ani nedojedu s živou Sannynkou.Dusila se,nemohla popadnout dech a já byla nešťastná a nevěděla ,jak ji mám pomoc.Když jsem konečně dorazila na středisko,ujal se nás pan doktor Benda a pomohl ji.Dal ji nějaké injekce,udělal EKG,rentgen...a já už nevím ani co všechno,bála jsem se,aby mi nezemřela.Pan doktor mi líčil jeji diagnózu,tak,že jsem brečela jako malá holka a bála se ,že ji nedovezu ani domu.RTG ukazoval snad jednou takové srdíčko než je normální a uplně v jiném tvaru,voda na plicích tomu přitěžovala...nepřeju tenhle pocit nikomu.Ale Sannynka byla víc statečná než já,je to obrovská bojovnice a dodnes spolu bojujeme,jak jen se dá.Po pár  dnech nám naše milá Sannynka přichystala další obrovské překvapení.Porodila.Což byl pro nás všechny obrovský šok,ona totiž bývalá majitelka ani netušila,že je Sannynka březí.Co následovalo pak,nebudu zde raději ani psát,myslím,že to není dost vhodné a hlavně,je to už všechno pryč  a já jsem moc ráda, že vše dopadlo tak,jak to dopadlo.

Když jsem si přivezla Sannynku domů,začala jsem se zajímat čím dál tím víc o jejich vzniku,chovu a vše,co k nim patří.Zjistila jsem,že je více variant a já najednou chtěla ještě jednu fenečku,aby Sannynce nebylo doma smutno,když jsem měla službu.Přemýšlela jsem o labutěnce a jednoho dne jsem potkala kamarádku,které jsem vyprávěla ,co mám doma za přírustek a že sháním ještě jednu fenu.Dala mi telefonní číslo na paní,která měla v tu dobu na prodej pár číňánků  já ji zavolala ,domluvila se cena,doba návštěvy a já měla najednou doma dvě holky.Sannynku a labutěnku Panterku.Musela jsem ji dát dokupy,byla celá zablešená,oštěchtaná nůžkama a vypadala jakou bouďák od maringotky.Když jsem ji tenkrát viděla poprvé,nevěřila jsem svým očím a neměla odvahu ji tam nechat dál.Co by se s ni dělo ???O tom jsem raději ani nepřemýšlela a vzala si ji domu. O jejím psychickém stavu nemám chuť psát,je to také vše za námi a Panterka je za vše moc a moc vděčná.Je to moc milá fenečka a dobrá matka.K jejímu  původu mi dopomohla paní Jitka Zavadilová z Garden Roses a té také velice moc děkuji.Díky ni,jsem poznala chovatelku Panterky,paní Boženku Kusou a jsem za to všechno moc ráda.Vídáme se na výstavách ,pohovoříme o pejskách ,o chlapech,životě...no prostě o normálních věcech a pak se těším zase na další setkání.

Chtěla jsem napsat jen pár řádků o vzniku chst.Tibetská noc a nějak sem se rozepsala.No prostě hafani mi dostali na plné čáře a já chtěla stále víc a víc,pak jsem vyplnila přihlášku do klubu,žádost o chst. a šlo to ráz na ráz.Začaly výstavy,na které jsem taky nikdy nechtěla jezdit,poznávala jsem stále nové lidi a dnes jsem za to vše vděčná moji milé Sannynce,protože ona mi přesvědčila o tom,že není nad jejich lásku.Děkuji Sannynko,mám tě moc ráda a vůbec,celou smečku.A nedej bože,aby někdo někdy ublížil jednomu z nich,to by dopadlo moc zle.

Tak tohle je naše království,je to focené před úpravami,ale teprve až bude baráček dodělaný,tak potom dáme nové fotečky

Po drobných úpravách, jo...to když má někdo zlaté ručičky,viď  Kamísku ???!!                                                                                                       

Tak tohle je hrobeček mé milované Sunnynky,moc mi schází ...

Je tady prostě krásně ....rekreace celý rok !!!!